Jsem člověk, který má rád jednoduchost. Jak v životě, tak v mezilidských vztazích. Původem jsem stavař-architekt. Baví mě budování, tvoření a lidi.

V Dolních Počernicích má kořeny část mojí rodiny, dědeček byl místní truhlář. V domečku po něm žijeme od roku 2008. V roce 2012 jsem byla nucena sáhnout si na dno, když jsem se po bezvědomí a následném ochrnutí musela učit spoustu věcí od nuly – ať už ovládání rukou, mluvení či chození. Byla jsem nucena ve svém těle hledat nové cesty pro funkčnost, protože ty původní nefungovaly. Postupem času a cestě, na kterou jsem se dala, se všechno postupně dávalo dohromady. Ještě je stále co zlepšovat.

O místní politiku jsem se nezajímala. Žila jsem v hezké obci, důvěřovala jsem tomu, že je o věci dobře postaráno. To se změnilo v roce 2018, kdy jsem zjistila, že v obci někteří jedinci povyšují osobní zájem nad zájem celku. Nemám ráda nespravedlnost. Proto jsem čtyři roky podporovala uskupení Dolní a pozorovala jejich neúnavnou snahu a skvěle odvedenou práci na zastupitelstvech.

Je mi blízké komunitní smýšlení, proto jsem se ujala úprav interiéru na místní faře. Zdravá funkční komunita je přesně to, co mi v naší obci chybí. Ti lidé tu jsou, ale nespolupracují a žijí ve svých malých ulitách. To je přesně to, co bych tu ráda změnila.
Zároveň vnímám potřebu být co nejvíce soběstačný… ať už v rámci funkčního celku nebo na osobní rovině. Aby každý člověk převzal osobní zodpovědnost za tu část, kterou může zlepšit a ovlivnit. Každý máme svou sféru vlivu.

Na cestě nahoru jsem se naučila, že sebelepší člověk sám zmůže málo. V propojení rosteme a sílíme. I proto dnes pomáhám jiným lidem v růstu na osobní úrovni (www.cestavazky.cz).