Rozhovor s Drahou Kráčmarovou, zastupitelkou a jedničkou kandidátky politického uskupení DOLNÍ, které usiluje o hlasy voličů v Dolních Počernicích. Přečtěte si, jak Draha Kráčmarová smýšlí o své kandidatuře, o svých zkušenostech z politiky, a hlavně o tom, co Dolní Počernice nyní od politiků potřebují. Volby se uskuteční 23. a 24. září.
Draho, přijala jsi pozici lídryně politického uskupení DOLNÍ v letošních komunálních volbách. Co tě k tomu hlavně motivovalo a v čem vidíš hlavní smysl a cíl své kandidatury?
Hlavním smyslem a cílem mé kandidatury je, aby byla obec moderní. Moderní ve smyslu přátelská, komunitní a komunikativní. Jsem přesvědčena, že základním předpokladem k tomu, abychom dokázali řešit problémy dnešního světa, je zdravá komunita, pospolitost v nejbližším okolí. V Dolních Počernicích žije spousta zajímavých lidí – pojďme se navzájem inspirovat, obohacovat. U místních starousedlíků to funguje dobře, ale pro nově přistěhovalé není snadné takzvaně zapadnout. A právě k tomu bych chtěla i osobně přispět.
Co tě vůbec přivedlo do politiky? Je pro tebe přirozené se angažovat?
Mám to štěstí, že jsem vyrůstala ve velmi angažované rodině. Můj dědeček zakládal v Letovicích, odkud pocházím, Občanské fórum. Oba moji rodiče jsou tam dodnes občansky i politicky aktivní, působí dlouhodobě jako zastupitelé i radní města. Cestu do komunální politiky jsem si poctivě prošlapala od občanského angažmá přes neziskový sektor. Veřejně se angažovat je pro mě zkrátka naprosto přirozené, jinak to ani neumím 🙂
Do zastupitelstva jsi v končícím volebním období naskočila v průběhu, od začátku roku 2020. Jakou zkušenost jsi v zastupitelstvu udělala a jaký hlavní dojem si z politiky v Dolních Počernicích zatím odnášíš?
Nelíbí se mi zejména využívání či přesněji zneužívání silové politiky, kdy o výsledku jednání nerozhoduje jádro věci, tedy fakta a argumenty, ale prostá početní převaha. Překvapilo mě, jak silnou pozici má vedení městské části u svých zastupitelů, kteří se velmi často rozhodují jen z poslušnosti a loajality k vedení, aniž by si konkrétní bod jednání nastudovali, natož pak kriticky vyhodnotili. Jakýkoliv nesouhlas nebo návrh z opozičního tábora je apriori vnímán zbytečně iracionálně, věcná diskuze je velmi obtížná.
Hodně akcentuješ potřebu změny politického stylu a politické komunikace radnice. Co konkrétně je podle tebe potřeba změnit?
Obecně bych si přála, aby se k sobě lidé chovali s respektem. Unavuje mě a vadí mi, když schopní lidé mladší padesáti let, natožpak ženy, musí ve veřejném prostoru čelit aroganci a argumentačním faulům. Zkuste si přečíst namátkou jakýkoliv stenografický záznam z jednání zastupitelstva a pochopíte, o čem mluvím. Ta míra arogance a hulvátství je zkrátka nesnesitelná. Nedovedu si představit, že by se dotyční takto mohli projevovat v soukromém sektoru. Proto mi vadí, že nemají úctu k veřejné funkci a svým přístupem ji degradují.
Říká se, že skýva opozice je suchá. Ale přesto – co pokládáš za hlavní úspěchy uskupení DOLNÍ v končícím volebním období? Co se vám z opozice podařilo?
V současné době je zásadním tématem opět Metropolitní plán, který na mnoho let dopředu významně ovlivní ráz naší obce. Je s podivem, že takto důležitý dokument nepřiměl většinu místní politické reprezentace k výraznější aktivitě. Velmi si proto cením přístupu svých kolegů Pavla Vermacha a Ivy Poláčkové Šolcové, kteří na základě detailního prostudování všech podkladů a materiálů odhalili nejrizikovější momenty a úskalí pro Dolní Počernice. Poslední jednání zastupitelstva se pak nejen k mému překvapení neslo v režii DOLNÍ, zastupitelé podpořili naše návrhy. Myslím, že k tomu přispěla i hojná účast občanů při jednání zastupitelstva.
A co tě mrzí? V čem hlavně lituješ, že se vám nepodařilo vládnoucí koalici přesvědčit a proč tomu podle tebe tak bylo?
Hned po svém příchodu do zastupitelstva jsem v podstatě zakopla o to, že se v zápisech z jednání zastupitelstva neuvádí, jak který zastupitel hlasuje. Myslela jsem, že je to pouze nevědomý přežitek, který půjde lehce napravit. Přišla jsem proto s vlastním a pečlivě vyargumentovaným návrhem na jmenovité zaznamenávání. Co se dělo dál, mělo charakter nedůstojné frašky. Většina zastupitelů tento krok ke transparentnosti tvrdošíjně odmítala. Jednali jsme o tom x-krát a pokaždé neúspěšně. Nepomohla ani podpora občanů, kteří bod na jednání opakovaně vraceli. Že se v Dolních Počernicích nepodařilo prosadit tuto jinde naprosto běžnou praxi, vypovídá mnohé o úrovni zdejší politické reprezentace.
V čem vidíš hlavní výzvy příštího volebního období 2022–2026 a hlavní úkoly pro novou politickou reprezentaci?
Jako hlavní výzvu vidím zejména změnu ve způsobu práce vedení obce – aby radnice byla ve službě občanům a ne naopak, aby se změnil způsob komunikace ze strany obce, aby se zdejší politická reprezentace rozhodovala svobodně na základě objektivních kritérií. Hlavními úkoly pro novou politickou reprezentaci pak bude zejména účelně, ale citlivě reagovat na populační nárůst, s čímž souvisí i výstavba nové budovy školy. Důležitým úkolem je také ochrana místní přírody nejen před snahami developerů, ale i například v souvislosti s pražským okruhem.
V programu životní prostředí hodně akcentujete, a právě také důslednější postoje městské části k developerům a investorům. Má podle tebe městská část opravdu páky na to, aby rozvoj a výstavbu lépe kontrolovala a ovlivňovala? Dá se to změnit?
Dolnopočernická příroda je naprosto unikátní, právě ona vytváří místní genius loci. Myslím, že nepřeháním, když ji označím přímo za jádro identity Dolních Počernic. A právě proto je potřeba k ní přistupovat s maximální péčí a zodpovědností. Tento klenot prostě musíme pěstovat a zachovat i pro další generace. Pro uskupení DOLNÍ představuje dolnopočernická příroda nezpochybnitelnou a penězi nevyčíslitelnou hodnotu, kterou je nutno všemi možnými způsoby bránit před snahami o její tržní využití. Možnosti městské části jsou sice omezené, místní politická reprezentace by však měla vyvíjet maximální diplomatické úsilí k tomu, aby v budoucnu nedošlo k razantním a nevratným změnám zejména nezastavěných ploch.
Důležité je pro vás také vzdělávání a volnočasové aktivity pro děti a mládež. Ty sama jsi profesí pedagožka, co podle tebe Dolním Počernicím v tomto ohledu hlavně chybí?
Velkým tématem v Dolních Počernicích je výstavba nové budovy školy. Vedení obce nedokázalo přijít s kvalitním projektem a svůj neúspěch svaluje na skupinu občanů, kteří z pozice účastníků stavebního řízení využívají svého zákonného práva a snaží se dosáhnout zkvalitnění projektu.
Neustálé víření nálad kolem projektu nové budovy ovšem odvádí pozornost od toho podstatného, a sice od kvality vzdělávání poskytované místní základní školou. Naše obec jakožto zřizovatel by měla mít ambici, abychom místním dětem poskytovali co nejlepší možné vzdělávání, abychom podporovali jejich talenty a pomohli jim pracovat s případnými nedostatky tak, aby měly šanci na plnohodnotný a spokojený život v dospělosti. Škola by zkrátka měla představovat bezpečné a podnětné prostředí, kde se sociálně patologické jevy nejenže nepodceňují a se vší vážností a citlivostí řeší, ale především se jim předchází systematickou péčí o vzájemné vztahy v kolektivu a celkově příjemné školní klima. Tohle bychom měli mít především na zřeteli, tohle by měl být náš cíl. Škola nerovná se budova, ale živé společenství. Z mého pohledu je nepochopitelné, že se vedení obce soustředí výhradně na budovu a na péči o kvalitu vzdělávání úplně rezignovalo.
Co se volnočasových aktivit týče, tak mám například pocit, že se v naší obci málo myslí na skupinu dospívajících. Nevidím pro ni moc příležitostí k plnohodnotnému trávení volného času, kulturní akce s nimi svou nabídkou také nepočítají. A přitom právě tato skupina patří k nejohroženějším, co se výskytu sociálně patologických jevů týče. Přehlížení jejich potřeb ze strany obce je velmi krátkozraké a nezodpovědné.
Velkým tématem komunální politiky je doprava a její organizace ve městech. Vy se nebojíte v programu říkat, město musí být bezpečné primárně pro chodce, pro cyklisty a až nakonec pro auta. Myslíš, že to motoristé pochopí? Jsou Dolní Počernice připraveny na tento přístup, když dosud bylo v českých městech a městských částech zvykem dělat hlavně vše pro auta?
Myslím, že namísto obav je užitečné podívat se někam, kde k tomu již přistoupili. Promluvím teď o vlastní zkušenosti. Letošní dovolenou jsme s rodinou trávili v malém německém městečku u Bodamského jezera. Přála bych všem, kteří jsou zvyklí na realitu českých měst, aby měli tak jako já možnost na vlastní oči zažít tu úžasnou atmosféru místa, které je primárně pro chodce. Lidé zde tráví čas venku, korzují, potkávají se, parky jsou plné milých hracích prvků nejen pro děti. Pěší zóny zkrátka tepou životem, vidíte zde společnost v celé své barevnosti. Je to ohromně povznášející a svobodný pocit. Věřím, že časem dojde i v našich končinách k prozření. Nevím, jak dlouho bychom ještě měli čekat a obávat se nahlas vyslovit takto přirozenou a logickou věc. Podřizovat tvář měst pouze motoristům je zkrátka již passé, v praxi se to neosvědčilo.
Jak dlouho v Dolních Počernicích žiješ a jak se ti tady žije?
V Dolních Počernicích bydlím od roku 2014. V současné době se tedy osobnostně nacházím ve fázi, kdy již mám s místním fungováním zkušenosti, ale ještě i nové postřehy. Žije se mi tu dobře, užívám si naplno přírodních krás, myslím, že třeba nikde jinde nemůžeš denně pozorovat tak překrásné západy slunce. Zároveň ale vnímám a nemám problém říct, že některé věci by si již zasloužily vylepšit. Za posledních pár let se počet obyvatel naší městské části výrazně navýšil, a přitom se téměř nezměnila občanská vybavenost. Je nejvyšší čas začít na populační nárůst reagovat.
A proč sis vybrala politické uskupení DOLNÍ? V čem vidíš vaše hlavní přednosti?
Protože DOLNÍ představují zásadovou politiku, bez profitu pro sebe. Nebojí se věci pojmenovávat pravým jménem a jsou ochotni se jednotlivým záležitostem seriózně věnovat – to znamená nejprve si vše prostudovat, prodiskutovat a teprve potom poučeně a s veškerou zodpovědností rozhodovat.
Nejsme stranou s jednou ideologií, dokážeme pojmout názorovou pluralitu. Náš tým se skládá z jednotlivců různých profesí, věku a zkušeností. Myslím, že takto pestrá paleta osobností dokáže plastičtěji odrážet potřeby společnosti, protože zkrátka nemá na zřeteli zájmy jen nějaké její části.
Jste připraveni převzít po letech v opozici odpovědnost, pokud by vám k tomu voliči dali mandát?
Ano, jsme připraveni převzít zodpovědnost. Rádi dostaneme od voličů šanci k uskutečňování našeho programu Počernice s citem a k nastolení nové politické kultury, která stojí na respektu k lidem, zákonům i k pravdě. Takto řečeno to zní trochu pateticky, ale je v tom víc rozumu a konkrétní praktické politiky, než by se na první poslech mohlo zdát 🙂
Jaké jsou podle tebe hlavní důvody pro to, že současné vedení dolnopočernické radnice potřebuje vystřídat?
Pro místní demokracii není zdravé, že jsou v polistopadovém vývoji ve vedení města ti samí jedinci. Myslím, že každý člověk, který se nemusí obávat konkurence, který má své místo jisté, časem ztratí schopnost sebereflexe. Přestane na sobě pracovat, nejde dál za svůj stín. Mám pocit, že vedení města ztratilo kontakt s realitou. Za ta léta, co jsou u moci, nabyli přesvědčení, že jim obec patří. Od občanů se vyžaduje pouze vděk, obdiv a slepá důvěra v jejich konání. Myslím, že už je načase ukončit jednu éru a začít novou, jinou. Stojaté vody zkrátka nikomu nesvědčí.
Jaké jsou tvoje další zájmy mimo politiku a další aktivity v Dolních Počernicích, které tě baví?Jsem člověk, který ke svému životu bytostně potřebuje kulturu. Občas si i stoupnu k mikrofonu a zazpívám, to je moje velká vášeň. Moc mě baví zejména organizovat větší či menší kulturní a charitativní akce. Od loňského roku pořádám v Dolních Počernicích Noc kostelů. Snažím se, aby se při této příležitosti dveře kostela opravdu otevřely všem lidem bez ohledu na vyznání a věk, aby se vytvořilo živé a vstřícné společenství. A snad se mi to i daří. Také jsem iniciovala a s tehdejšími kolegy z dolnopočernického zpravodaje uspořádala například vůbec první výtvarnou soutěž pro místní děti Vánoce s andělem, spolu s Janou Segi Lukavskou a Pavlou Říhovou pak pro změnu soutěž literární Kdybych se na jeden den mohl/a proměnit v ptáka. To byla velká radost, vidět a číst díla malých malířů a spisovatelů… Mým největším zájmem, dá-li se to tak říct, je ale moje vlastní rodina, moje tři děti.